Zajímavosti
Pozornost návštěvníka okolí Chvojna upoutají nádherné mohutné buky v oplocenkách vlevo při silnici z Vysokého Chvojna směrem na Albrechtice (Týniště nad Orlicí). Jedná se o přírodní rezervaci zvanou "Buky", zbytek pralesové bukojedliny na Holické tabuli, která představuje typ lesa, jaký by se tu vyskytoval, nebýt intenzívní hospodářské činnosti člověka.Nejzachovalejší část porostu zabírá plochu okolo 5 ha.Spolu s Bohdanečským rybníkem je to nejstarší a nejznámější chráněné území okresu Pardubice. Chráněno je od roku 1884, kdy tehdy nový majitel velkostatku Alexander Pallavicini,již v prvním roce svého působení rozpoznal hodnotu porostu, vyčlenil jej z obvyklého hospodaření a zakázal v této části lesa těžbu. Přírodní rezervací byly Buky vyhlášeny v roce 1908. Největší buk má obvod 4 metry,výšku asi 40 m a objem téměř 30 m 2 . Průměrné stáří nejvyššího stromového patra se odhaduje na 390 let. Početně v porostu ale převládá lípa srdčitá a smrk, místy je zde roztroušen habr, javor a bříza.
Dokumenty rozvoje:
Velice zajímavým územím je přírodní rezervace "U parku" (Arboretum). Rozkládá se na 4,43 ha a rezervací je od roku 1955. Jedná se o zbytek smíšeného listnatého lesa (buk, dub, jasan)s příměsí smrku na opukové stráni s jižní expozicí a navazuje na park ve Vysokém Chvojně, který založil Alexander Pallavicini. Stáří stromového porostu na této tzv."Prachovské stráni" je více než 170 let.
Park ve Vysokém Chvojně je přírodním skvostem, který založil markrabě Pallavicini na půdě vykoupené od chvojnovských občanů. Byly zde vysázeny různé cizokrajné stromy a keře. Dodnes se zde z té doby zachovaly nejvzácnější druhy, jako jsou pazerav sbíhavý, smrk strukovitý, jalovce kanadské, jeffreyovy borovice, jeřáb prostřední, jeřáb břek, liliovník a převládající červenolisté buky.
Prastarou lidskou touhou bylo a stále je nahlédnout do minulosti. Kdo rád projíždí vesničkami naší krajiny, buď se nad jejich názvy usměje, nebo v něm vyvolají otázku, proč se obec jmenuje právě takto. Kdo však projíždí nádhernými lesy po silnicích od Bělečka, Albrechtic či od Borohrádku do Vysokého Chvojna, toho název nepřekvapí. Kolik bylo toho chvojí všude kolem a jaký krásný rozhled se naskýtá od kostelní zdi dolů do okolního kraje.