Lesnaté území, táhnoucí se od Hradce Králové až k Vysokému Mýtu, jistě lákalo bohatostí zvěře i množstvím stavebního materiálu kolonizátory již ve 12.a 13.století. Proto nechávali hojně mýtit lesy a na vyklučených místech zakládali nové osady.Tímto způsobem patrně vznikla i obec Chvojno. Narativní prameny hovoří o tom, že již v první polovině 12.století zde stávala tvrz. Písemná zmínka z roku 1139 hovoří o onemocnění knížete Soběslava. Podle rozehrané diskuse, zda se jednalo opravdu o toto místo nebo o okolí Dvora Králové nad Labem, hovoří pro Chvojno nálezy bohoslužebných románských nádob v blízkém Rokytnu a především kostel zasvěcený svatému Gotthardu, jehož kult převládal právě v době Soběslava I.
     Obec Vysoké Chvojno leží na návrší v nadmořské výšce 303 m n.m.,na svahu obráceném k jihu, 5 km severozápadně od města Holice.Klimaticky patří do oblasti mírně teplé,mírně vlhké,s mírnou zimou.Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7 až 8^oC, průměrná teplota ve vegetačním období, tedy od dubna do září,je 13 až 14^oC.Průměrné roční srážky se pohybují mezi 600 až 650 mm. Půda severně od Chvojna je písčitá, k jihu je jílovitá s opukovým spodkem. Ornice je slabá a poměrně málo úrodná.

Rozsáhlé a hluboké lesy obklopují vesnici ze tří stran. Původně rostly v nižších polohách okolí Chvojna černýšové dubohabřiny a ve vyšších nadmořských výškách se na chvojnovském katastru rozprostíraly kyselé bukové bučiny. Zbytky této původní vegetace se dochovaly na chráněných územích v okolí Bělečka a Vysokého Chvojna. Dnes na katastru převažují kulturní lesy s převahou borovice lesní a smrku ztepilého, velké plochy byly přeměněny v zemědělskou půdu.
Tomu, kdo procházel lesy v okolí Chvojna, se vryje do podvědomí vzpomínka na šumění lesa, množství hub či na klidné rekreační místo.