V Y S O K É   C H V O J N O

Historie obce    Současnost   Budoucnost    Zajímavosti   Arboretum   Zájmová sdružení        Z obecního zastupitelstva   Obecní vyhlášky   Aktuality   Úřední deska                          Obecní Úřad - Vysoké Chvojno Soběslavova 2 533 21 Vysoké Chvojno IČO - 00 27 46 07 telefon: 466 682 136 úřední hodiny: Po 08:00-12:00 18:00-20:00 St 08:00-12:00 18:00-20:00 e-mail: vysokechvojno@wo.cz www.vysokechvojno.cz

Obec Vysoké Chvojno se nachází na návrší v nadmořské výšce 303 m n.m., na svahu obráceném k jihu, 5 km severozápadně od města Holice. Lesnaté území, táhnoucí se od Hradce Králové až k Vysokému Mýtu, jistě lákalo bohatostí zvěře i množstvím stavebního materiálu kolonizátory již ve 12.a 13.století. Proto nechávali hojně mýtit lesy a na vyklučených místech zakládali nové osady.Tímto způsobem patrně vznikla i obec Chvojno. Narativní prameny hovoří o tom, že již v první polovině 12.století zde stávala tvrz. Písemná zmínka z roku 1139 hovoří o onemocnění knížete Soběslava. Podle rozehrané diskuse, zda se jednalo opravdu o toto místo nebo o okolí Dvora Králové nad Labem, hovoří pro Chvojno nálezy bohoslužebných románských nádob v blízkém Rokytnu a především kostel zasvěcený svatému Gotthardu, jehož kult převládal právě v době Soběslava I. Klimaticky patří do oblasti mírně teplé,mírně vlhké,s mírnou zimou.Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 7 až 8oC, průměrná teplota ve vegetačním období, tedy od dubna do září,je 13 až 14oC. Průměrné roční srážky se pohybují mezi 600 až 650 mm. Půda severně od Chvojna je písčitá, k jihu je jílovitá s opukovým spodkem. Ornice je slabá a poměrně málo úrodná.  Rozsáhlé a hluboké lesy obklopují vesnici ze tří stran. Původně rostly v nižších polohách okolí Chvojna černýšové dubohabřiny a ve vyšších nadmořských výškách se na chvojnovském katastru rozprostíraly kyselé bukové bučiny. Zbytky této původní vegetace se dochovaly na chráněných územích v okolí Bělečka a Vysokého Chvojna. Dnes na katastru převažují kulturní lesy s převahou borovice lesní a smrku ztepilého, velké plochy byly přeměněny v zemědělskou půdu. Tomu, kdo procházel lesy v okolí Chvojna, se vryje do podvědomí vzpomínka na šumění lesa, množství hub či na klidné rekreační místo.